Hlavním trenérem benáteckého A-mužstva jste se stal na konci sezóny 2022/23. Jak moc těžké bylo naskočit do druholigového kolotoče, byť to bylo jen na dva zápasy a postup do předkola play-off se vybojovat nepodařilo…
Bylo to tak rychlé, že jsem si to ani nestačil uvědomit a najednou stál na střídačce. Po jednom tréninku jsme ihned šli do akce. Bohužel to vloni nevyšlo i vinou častých zranění, ale byla to pěkná a dobrá zkušenost, která se nám hodila do další sezóny. Před uplynulou sezónou nebylo v plánu, že bychom měli pokračovat dál. Hledal se trenér, avšak nikoho jsme nenašli. Na konci měsíce června nebo na začátku července se rozhodlo, že u áčka zůstaneme s Petrem Vorlem. Šli jsme do toho s tím, že to zkusíme a uvidíme, jak to bude vypadat.
V letních měsících přišlo do kádru druholigových Benátek nad Jizerou několik zajímavých tváří. Byl jste spokojený s posílením týmu, a jak tito hráči splnili očekávání?
Byl jsem spokojený. Přišla velká jména, od kterých bylo velké očekávání. Nebylo absolutně jednoduché tyto kluky trénovat, ale musím říci, že všichni šlapali a plnili naše pokyny. Hlavně v létě absolvovali náročné tréninkové dávky. Řekl bych, že podobné nikdy nezažili a asi už ani nebudou.
Úvod sezóny se benáteckému áčku příliš nevydařil. Výhrou na píseckém ledě se to ale zlomilo a Benátky bojovaly o umístění v horní osmičce. Proč se nepodařil zachytit začátek sezóny?
Měli jsme úplně novou půlku týmu. Po sestupu z první ligy jsme věděli, že to bude trvat minimálně tři roky, než si vše sedne. Přišli noví kluci a s nimi nové očekávání. Všichni soupeři nás berou jako stále prvoligový tým. Devadesát procent týmů si stále myslí, že jsme farmou Liberce, přitom už nejsme. Každý se na nás chce vytáhnout, jelikož skoro v každém klubu jsou hráči, kteří v Benátkách působili a vždy mají proti bývalému klubu větší motivaci. Trochu nám utekl úvod, avšak většina porážek byla smolných. V některých venkovních zápasech jsme neudrželi nadějný stav. Nehráli jsme špatně, avšak nestříleli jsme branky a svazovala nás obrovská nervozita. Hráči věděli, že je na ně velký tlak a že se očekávají body. Takhle to ale v hokeji chodí. Ne vždy jde vše jak po másle. Naše sezóna byla jak horská dráha. Jednou jsme byli nahoře, jednou dole.
Co stálo za zlepšenými výkony a také za postupným přísunem cenných bodů?
Vše si časem sedalo. Postupně jsme více poznávali hráče a našli složení formací. Zlepšení přišlo i proto, že z nás spadla nervozita a získali jsme nějaké pěkné body. Doufám, že se na to v příští sezóně naváže.
Umístění mezi osmi nejlepšími týmy ale i tak Benátkám uteklo. Mrzelo to hodně?
Na jednu stranu mrzí, že jsme v osmičce nebyli a přišli tak o zápasy s dobrými týmy. Ve spodní polovině jsme prohráli pouze dva zápasy, ve všech zbylých vyhráli. Hráli jsme dobře a tým si začal více věřit a dovolovat na ledě. Postupně jsme zapojili i mladé kluky. I díky tomu, že jsme hráli ve spodní skupině a vítězili, do play-off jsme nastupovali s vítěznou náladou. Přehráli jsme Ústí nad Labem, kdy jsme ve všech třech zápasech byli lepším týmem a dokázali potrápit silného favorita z Tábora. Vymyká se z toho jen poslední zápas, kdy nás trápila zranění a virózy. Takto by se náš tým měl prezentovat i nadále.
Jak jste říkal, podařilo se postoupit do vyřazovací části a v ní zdolat Ústí nad Labem. Nad benátecké síly byl až Tábor. Dá se tedy tato sezóna hodnotit jako úspěšná?
Postoupili jsme do play-off, což bylo naším cílem. Jak jsem ale říkal, sezóna byla jak na horské dráze. Venku se nám dařilo, nebyl tam na nás takový tlak. Mrzí mě, že v domácích zápasech, ve kterých jsme prohrávali o jednu nebo dvě branky, tak naši fanoušci na nás nadávali a řvali. Na kluky lili pivo a přáli si můj odchod. Úplný kontrast byly zápasy venku. V Děčíně jsme po dvou třetinách vedli 6:0 a jejich fanoušci stále povzbuzovali. Podobné to bylo i v Ústí nad Labem. Tým to vnímal a doma se mu nehrálo dobře. Řekl bych, že nakonec ta sezóna byla úspěšná. V prvních dvou zápasech jsme potrápili favorita z Tábora. V tom třetím nám vinou zranění chyběli tři obránci – Lytvynov, Čížek a Klodner. Dokonce museli nastoupit i dva obránci z B-týmu Tomáš Macura s Lukášem Kulvejtem, kteří to zvládli fantasticky, a já je musím moc pochválit. Pochvala směřuje také mladému obránci Janu Fišerovi, který odehrál celou sérii. Trápila nás také viróza, někteří měli střevní problémy, jiní byli silně nachlazeni. Byli jsme hodně rozsekaní a výsledek 1:7 je krutý. Za sérii proti Táboru se nemáme za co stydět. Jen mě mrzí druhý zápas, že jsme soupeře doma neporazili.
V další sezóně už ale na benátecké střídačce coby hlavní trenér stát nebudete. Co stálo za tímto rozhodnutím a jak vnímáte své trenérské působení u druholigového áčka?
Ano, je to tak. Rozhodl jsem se tak už na konci listopadu. Mám své docela náročné zaměstnání a v dalších letech by to bylo pro mě strašně těžké skloubit. Mám rodinu, dvě malé děti, do toho chci trénovat mládež. Právě na konci listopadu jsem se rozhodl, že áčko už trénovat nebudu. Okamžitě jsem to řekl vedení klubu, týmu pak před Vánoci, aby bylo dost času na hledání nového trenéra. Byla to perfektní zkušenost. Kvůli časovým, rodinným a pracovním důvodům jsem se tedy rozhodl tuto pozici opustit. Pro nás s Petrem Vorlem to byla obrovská zkušenost, za kterou jsme rádi. Hokejem jsme trávili spoustu času. Hodně věcí využiji ve své hokejové i mimohokejové kariéře. I když jsme skončili sedmí, je to jedna ze sezón, na které budu moc rád vzpomínat. Ne každému se poštěstí trénovat druhou ligu a navíc takový tým, jakou jsou Benátky, a já jsem za to strašně rád.
Z tohoto klubu ale neodcházíte. Jaké budou vaše kompetence v následující sezóně?
Z klubu opravdu neodcházím. I mé zaměstnání je na zimním stadionu. Budu hlavním trenérem třetí a čtvrté třídy a také manažerem mládeže, což znamená, že mám na starost všechny granty, vyúčtování a finance. V mé kompetenci budou i rozpisy zápasů, přestupy i hostování. V klubu budu nadále působit i jako člen výkonného výboru, ale už nebudu mít na starost sportovní stránku, jako kupříkladu šéftrenér mládeže. Toto přebírá Jan Mašek a Václav Haspeklo. Všem našim týmům budu fandit. Pokud někdo přijde a bude se chtít na něco zeptat, budu k němu otevřený a budu dělat vše pro to, aby náš klub rostl a aby Benátky byly na hokejové mapě stále značkou, která je nyní. Každý se na nás chce vytáhnout a každý nás chce porazit. Byl bych rád, aby pro soupeře byly zápasy proti Benátkám takovým malým svátkem.